5/2010 Aktuálně

5/2010 Aktuálně
REGION (jm). A 242 nehod a škody za 45 milionů. Takové vysvědčení si za loňský rok vystavili sami řidiči. Nejvíc nehod zavinili ti, kteří svou pozornost nezaměřili na řízení, nedodrželi bezpečnou vzdálenost, jeli příliš rychle nebo nedali přednost v jízdě. K nejhrozivějším nehodám docházelo při rychlé jízdě v kombinaci s předjížděním. Těch bylo naštěstí vloni méně.
„V roce 2009 došlo na znojemském okrese k sedmi smrtelným zraněním, což je o dvě méně než v roce 2008. Těžce zraněno bylo dvacet pět osob a to je o sedmnáct méně. S lehkým zraněním vyvázlo sto devadesát jedna lidí. To je pokles o padesát dva zraněných. Alkohol v krvi viníka jsme zjistili u padesáti osob. V roce 2008 jich bylo o dvacet dva více,“ vypočítala znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová. Asi polovina z 242 nehod se stala v obcích, šedesát tři zase na silnicích první třídy. Převážnou většinu zavinili řidiči motorových vozidel. Třináctkrát měli havárii na svědomí cyklisté, pětkrát chodci a pětkrát zvířata, která vběhla autům nečekaně do jízdní dráhy. Řidiči se dopustili 11 000 přestupků a při haváriích způsobili škodu za 45 milionů korun.
Policisté si uvědomují rozpory v legislativě při postihování řidičů pod vlivem alkoholu od letošního roku. „Řidič, kterému tester naměří méně než 0,24 promile alkoholu v krvi, se dopustil přestupku a my jsme povinni to oznámit. Správní orgán ale tento přestupek řeší až od 0,24 promile alkoholu nahoru. Byli bychom také rádi, kdyby se změnil zákon, odpadne nám mnoho zbytečné práce,“ vyjádřil velitel znojemského územního odboru Policie ČR Mojmír Pavelka. Oficiálně nehod pod vlivem alkoholu ubylo, protože odpadla povinnost hlásit havárie bez zranění a se škodou menší než je sto tisíc korun, ale policisté jsou přesvědčeni, že jejich počet je mnohem vyšší. Také řidiči- pijáci zadržení při dopravních kontrolách, jsou jen špičkou ledovce. „V tomto roce se proto více zaměříme na sledování řidičů, zda nesedají za volant pod vlivem alkoholu či omamné látky. Jen během dvou prázdninových měsíců jsme ve Vranově nad Dyjí vloni zadrželi sedmapadesát řidičů se zbytkovým alkoholem v krvi,“ konstatoval Pavelka. Jak potvrdil vedoucí znojemské dopravní policie Robert Pešek, strážci zákona se letos chystají na častější prověrky řidičů v celých obcích nebo městských částech, zda před jízdou nekonzumovali alkohol.

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (kop). Sněžení a velký mráz komplikují v těchto týdnech život snad všem obyvatelům znojemského regionu. Lidé bez domova prožívají tyto rozmary počasí ještě hůře, přesto je překvapivé zjištění, že azylový dům ve Znojmě má ještě volné kapacity. Provozovatelem Azylového domu pro muže je město Znojmo a jak nám sdělila tisková mluvčí města Denisa Šipošová, momentálně jej obývá 34 mužů. „Azylový dům je připraven přijmout všechny, kteří budou mít zájem, jedinou podmínkou je, že musí být střízliví a nesmí být pod vlivem jiné návykové látky,“ popisuje mluvčí. V případě většího zájmu jsou pracovníci domu připraveni přichystat lůžka i do neobytných částí domu jako jsou chodby a jídelna, tak aby nikdo nemusel zůstat venku v mrazu. Městská policie pravidelně kontroluje místa, kde bezdomovci tráví čas. „Jedna skupinka lidí bez domova obývá jakýsi bunkr v oblasti zahrádek na Pražské ulici, další tři nebo čtyři pravidelně nocují na vlakovém nádraží u vchodu pro zaměstnance,“ konstatuje zástupce ředitele Městské policie ve Znojmě Jiří Procházka. Městští strážníci tato místa pravidelně sledují a bezdomovce kontrolují. „V minulých letech jsme v souvislosti s bezdomovci řešili několik stížností na to, že tito lidé přespávají na chodbách bytových domů. Letos se takové stížnosti již nevyskytují. Důvodem může být větší obezřetnost lidí, kteří vchody do domů zamykají, tak, aby se tam nikdo cizí nedostal,“ uvádí Procházka. Důvod proč bezdomovci přespávají raději venku na kartonech, než v teple azylového domu je podle Procházky zejména v tom, že tito lidé se neradi přizpůsobují jakémukoliv režimu.

Obyvatelé Azylového domu si vloni vymalovali své pokoje.
Foto:archiv Azylového domu

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (jm). Už sedmou zimu prožívají v betonovém bunkru za železniční tratí nedaleko rybníka Hnědka tři bezdomovci. Dvojice Michal s Annou a její bratr Viktor si za tu dobu nad bunkrem vystavěli letní kuchyň, kterou na zimu zateplili vlněnou prošívanou dekou. Bunkr kde se říká U krtka, dnes není vidět, zapadl sněhem. Občas se za nimi zastaví také bratr obou sourozenců, který bydlí v azylovém domě. V bunkru, kam se schází po schodech dolů, mají kamna. Když topí, daří se jim tu udržet teplotu až plus sedmnáct stupňů. „Před šesti lety, kdy byla tuhá zima kolem mínus třiadvaceti pod nulou, se na nás přijeli podívat strážníci i od státní policie, jestli žijeme a neumrzli jsme,“ smál se Michal. Letos u nich nebyl ještě nikdo, ani minulou středu, kdy teploměr sestoupil na mínus sedmnáct stupňů. U nich bylo jen mínus patnáct, protože teploměr mají zrovna vedle kouřovodu. A čím topí? Chrastím, které najdou v okolním lesíku, starým nábytkem a vybavením prodejen, který dostanou od soukromníků i od lidí. Oheň z pneumatik venku podle jejich slov nerozdělávají. „Po páté hodině večer vezmeme vlčáky Rexinu, Kazana a Bučiho dolů do bunkru, kde máme další dva psy Arinu a Dolfika, a na noc se zazimujeme,“ vysvětlil Michal. Jak potvrdili zdravotníci znojemské nemocnice, během posledních čtrnácti dnů neošetřili žádného bezdomovce s omrzlinami. Minulý týden měli jen dva pacienty. Jeden mladší muž si při práci nevzal rukavice, a tak si způsobil omrzliny na rukou. Druhý, starší muž upadl, zranil se, a než přijela záchranka, omrzly mu ruce.

FOTO (jm).

5/2010 Aktuálně
VRANOV N. D. (jm). Protože zásoby vody ve sněhu v povodí Dyje nad Vranovem stále přibývá, 25. ledna dosahovala asi 96 milionů kubíků vody, vodohospodáři pokračují v předpouštění Vranovské přehrady. Voda v nádrži dosahovala minulý týden sedm metrů pod přepad (kótu přelivu), a ještě se o další metr upustí. Podle stavu sněhové pokrývky a závislosti na předpovědi počasí, budou pracovníci Povodí Moravy předpouštění dále operativně upravovat. „Aktuální stav vedení Města Znojma neustále konzultuje s Povodím Moravy,“ konstatovala mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.


Vranovská přehrada zamrzla celá. Hrázný Libor Miklík naměřil tloušťku ledu pět centimetrů. Bruslení na tak tenké vrstvě je hazardem, aby led unesl dospělého člověka, musí být silný nejméně osmnáct až dvacet centimetrů.

5/2010 Aktuálně
REGION (jm). Při mimořádné celostátní kontrolní akci budou hasiči až konce týdne prověřovat střechy škol, tělocvičen, sportovních hal, kulturních zařízení, úřadů, hypermarketů a dalších objektů, které mohou být ohroženy nadměrným množstvím sněhu. Také sledují, jak jsou zajištěny v budovách podmínky pro evakuaci lidí, zásah hasičských jednotek, a posuzují stav únikových cest, příjezdových komunikací i nástupních ploch pro požární techniku. Součástí kontrol je i doporučení, aby provozovatelé budov vrstvy sněhu pravidelně odstraňovali. „Pokud při kontrole zjistíme narušení konstrukce střechy nebo stavby, ihned to sdělíme příslušnému stavebnímu úřadu,“ zdůraznil mluvčí krajského záchranného hasičského sboru Jaroslav Haid. Na rovné střeše lze za nebezpečnou vrstvu považovat těžký mokrý nebo zledovatělý sníh do výšky 19 centimetrů, u střech se sklonem do 30 stupňů je to vrstva mokrého sněhu vyšší než 15 centimetrů.

foto:(jm).

5/2010 Aktuálně
O významu svého rodného města v kulturních dějinách střední Evropy – i v současnosti – jsem (spolu s dalšími autory) psal v bohatě ilustrované knize, kterou roku 1966 vydalo pražské nakladatelství Odeon. Publikace tehdy velice zaujala a znojemské závody ji v hojném počtu rozdávaly svým zaměstnancům, takže by v domácnostech nynějších obyvatel, třeba jako dědictví, neměla být velkou vzácností. Ta kniha neobsahuje žádné politikum, její výklad je věcný a proto tehdejší výklad platí dodnes.
Nevím ovšem, zda ji zdědil také „porevoluční“ městský úřad. Zřejmě kvůli této nejistotě převyprávěl základní skutečnosti z jejího obsahu v hutné formě PhDr. Jan Kozdas, kmenový občan Znojma a odborný garant brněnského pracoviště Národního památkového ústavu v odborném vyjádření adresovaném 18. ledna letošního roku odboru školství, kultury a památkové péče MÚ ve Znojmě. Město Znojmo zastoupené Mgr. Zdeňkem Čižmářem, vedoucím odboru rozvoje MÚ, totiž míní nákladem 78,286.900 Kč vybudovat ve stínu radniční věže parkovací dům o nejméně 144 parkovacích místech.
Jak již řečeno, k vypracování odborného stanoviska NPÚ byl dr. Kozdas ze zákona přinucen požadavkem znojemského městského úřadu. Při všech jeho znalostech mu jen samotné zhotovení poměrně rozsáhlého spisu zabralo značný čas. Svým způsobem zbytečně, neboť tvrdím, že tato kauza se nikdy neměla dostat na jeho pracovní stůl; tak, jak je formulována, není totiž primárním problémem památkové péče.
Pokusím se svoje stanovisko vysvětlit. Hned na prvopočátku totiž patrně stačilo položit si několik otázek a hledat odpovědi. Nevím, zda se tak stalo, proto si alespoň některé dovolím dodatečně vyjádřit:
1/ Jaká potřeba vyvolala záměr výstavby hromadných garáží v nejtěsnějším centru města?
2/ Kolik vozidel zajíždí a kolik trvale parkuje v intravilánu – jaké procento z tohoto počtu představují plánovaná stání?
3/ Komu jsou parkovací místa určena – městskému úřadu, podnikům, rezidentům, dočasným návštěvníkům?
4/ Jakým způsobem budou majitelé vozidel získáváni (či snad přinuceni) parkovací dům využívat?
5/ Byla vypracována vyhledávací studie pro umístění parkovacího domu – je uvažované místo jediné či nejvhodnější?
6/ Jestliže volba padla do deklarovaného místa, byla vyžádána předběžná stanoviska např. odboru dopravy, životního prostředí, hygienika, požární ochrany?
7/ Byla vypracována ekonomická rozvaha výstavby a následného provozu tohoto zařízení? (Laickými počty dospívám ke zjištění, že návratnost samotné investice – při průměrném poplatku za jedno stání 20 Kč/hod. při plném využití kapacity 24 hod. denně – činí něco přes tři roky. To je sice výborné, ale takováto obsazenost není ani zdaleka dosažitelná, navíc nejsou započteny náklady na provoz, tj. osvětlení, ventilace suterénu, na údržbu a odpisy. Tedy: je ten rozpočet racionální?) Z pochybnosti vyplývá další otázka.
8/ Seznámil se investor se zkušenostmi obdobných zařízení v jiných městech? Není třeba cestovat daleko, proto následuje podotázka: Zaparkoval pan Mgr. Zdeněk Čižmář při své návštěvě Brna svůj vůz někdy např. v parkovacím domě Rozmarýn na Moravském náměstí? Bylo tam plně obsazeno, nebo valná část plochy zela prázdnotou? A výši tamních poplatků lze snadno zjistit na internetu http://www.imosdevelopment.czParkovací dům Rozmarýn.
9/ Jestliže je investorem město, z jaké kapitoly by investice měla být hrazena a jak je předpokládaná částka zajištěna?
10/ Je si investor (rada města, městské zastupitelstvo) vědom, že jedním ze základních principů moderního urbanismu je zřizování zelených ploch uvnitř zástavby, nikoliv její zahušťování?

Pokud si příslušní činitelé na předložené otázky odpověděli, jistě by odpovědi zajímaly i další obyvatele Znojma. Pokud se s nimi takto setkávají poprvé, žádám – byť jako současný neobyvatel – o jejich zodpovězení: ve jménu samotného Znojma jakožto sídelního organismu, který je dnešku pouze svěřen do užívání. Teprve po jejich zodpovězení bych případně požádal o stručné vyjádření státní památkovou péči a nepřenechával bych jí odpovědnost za vlastní rozhodnutí.

PhDr. Bohumil Samek

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (jm). Rekordní počet sto padesát šest studentů z osmdesáti středních škol se minulý týden utkalo o prvenství v republikovém finále soutěže v účetnictví Má dáti, dal. Čtvrtý ročník pro maturanty pořádaly Soukromá vysoká škola ekonomická, Obchodní akademie a JŠ SPSJZ ve Znojmě spolu se Svazem účetních. První cenu, notebook za patnáct tisíc korun, si odnesla Monika Svobodová z VOŠ a SOŠ Nový Bydžov. Ze znojemské Obchodní akademie a JŠ SPSJZ se studentky Jitka Šoukalová umístila na dvanáctém místě, Tereza Plachá byla čtyřiadvacátá a Kateřina Horáčková padesátá sedmá. Znojemská Obchodní akademie a JŠ SPSJZ se v žebříčku hodnocení škol dostaly na patnácté místo, první byla Evropská obchodní akademie Děčín, druhá Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a JŠ SPSJZ Třebíč. Dvoudenní soutěžní klání na zahájení navštívil místostarosta Pavel Balík a slavnostního vyhodnocení v Městském divadle se zúčastnili radní kraje Jiří Janda a vedoucí odboru školství kraje Hana Poláková.
„Co do rozsahu, jde o největší soutěž v republice pro středoškoláky. Během čtyř hodin musí soutěžící prokázat kompletní znalosti látky k maturitě. Nejsou tu chytáky, ale rozsahem jde o dost náročné úkoly. Zadání příkladů vycházelo z osnov, které připravuje svaz účetních pro certifikované zkoušky. Studenti pak mohou požádat o uznání certifikované zkoušky z účetnictví, která se jim bude hodit, když se budou ucházet o práci v zahraničních firmách,“ zhodnotil za pořadatele prorektor Soukromé vysoké školy ekonomické Pavel Štohl. Tato škola dotovala soutěž hodnotnými cenami ve výši čtyřicet tisíc korun.

FOTO: archiv SVŠE

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (jm). Mít odshora až dolů samé „biče“ na vysvědčení v maturitním ročníku je úspěch, zvláště když se ve třídě sejde několik premiantů. Na Gymnáziu Karla Polesného se to povedlo ve třídě osmé A. Jedničkáři z této třídy (na snímku), směřují na vysoké školy, kde se nestuduje snadno a zkoušky se nedávají zadarmo – na veterinu, medicínu, biochemii, chemii, mezinárodní vztahy.
Gymnázium se přihlásilo k testování nových maturitních zkoušek a dopadlo nadprůměrně. „Testy sice nepatřily k nejtěžším a nepřihlásily se všechny školy, ale i tak nás výsledek těší,“ vyjádřil jeden z pedagogických pracovníků školy. U šestiletého dvojjazyčného gymnázia s výukou němčiny vychází úspěšnost písemných maturitních testů znojemských studentů z tohoto jazyka na devadesát devět procent, zatímco celostátní průměr je třiasedmdesát procent. Stejně výrazný rozdíl je i v matematice. Zatímco celostátní průměr úspěšnosti u písemek z tohoto předmětu u šestiletých gymnázií vychází šedesát čtyři procenta, znojemští studenti dosáhli na osmdesát devět procent. Studenti osmiletého znojemského gymnázia byli při vyplňování testů z matematiky úspěšní dokonce v dvaadevadesáti procentech, celostátní průměr je téměř o třetinu nižší.

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (jm). Přestože do začátku tohoto studentského svátku zbývá ještě čtvrt roku, organizátoři už oznámili program. Mladí majálesu fandí, nebo je jim lhostejný, ale nenajde se nikdo, kdo by o něm nevěděl. Své příznivce i odpůrce má mezi dospělými. Lidem ve městě nejvíc vadí noční akce, které ruší noční klid. Vloni byl proto program komornější. Někomu se zdála vysoká čtyř set tisícová dotace od města. O letošním ročníku informuje učitelka Gymnázia Karla Polesného Kateřina Kasanová, která má organizaci této akce na starosti.
Jaké zážitky letos čekají mladé lidi na Majálesu?
Svátek studentů proběhne od úterka do pátku, od 4. do 7. května a ponechali jsme v něm všechny programy, které byly atraktivní, měly úspěch a líbily se. Opět bude festival kapel, Ladies´ párty, volba Miss a krále majálesu, Vojta Dyk a kapela Nigtwork se stali patrony Ladies, znovu budeme nelegálně oddávat s naší osvědčenou Gracy Svačinovou, chybět nebude ani raut.
Oživíte program novinkami?
Pozvali jsme finalistu Superstar Bena Cristovao, přijede zpěvák a hudebník Ondřej Hejma s kapelou Žlutý pes, soutěž o Nejlepší převlek pánů za dámy letos dotujeme cenami. Bude i Travesti show, ale vše v rámci slušnosti. Po roce přestávky obnovíme i nalejvárnu, v níž si studenti s kantory hned první den Majálesu zopakují a procvičí učivo k maturitám. Zklidňující předehrou k učení bude meditační koncert skupiny Apocalyptica Revival v tělocvičně gymnázia. Akce se dříve osvědčila v malém, letos do ní chceme zapojit více studentů. Kdo se vydrží učit až do dvou do rána, dostane volnou vstupenku na majáles.
Nebudete vybírat královnu krásy z místních dívek? Mnoho patriotů těžce neslo, že Miss Majáles vloni nevyhrála Znojemačka…
Soutěž objektivně hodnotilo pětadvacet porotců bez zákulisních tahanic a protekce. Hostili jsme partnerská města, vítězka z Itálie byla úžasná a právem vyhrála. Znojmo se ukázalo v tom nejlepším světle, byli jsme skvělí hostitelé, a ohlasy byly velmi dobré. Členové zahraničních delegací nám říkali, že se mají co učit. Akce byla vyhlášena jako Miss Majáles a Miss Partnership Cities. Mě naopak moc potěšilo, že to byla právě zahraniční dívka. Ti, kteří to těžce nesli, asi nejsou těmi pravými patrioty.
Kolik peněz dostanete od města v době krize?
Peněz nebude více než vloni. Navíc, celá akce je letos ještě v užší spolupráci se Znojemskou Besedou, která postupně organizaci přebírá. Naše sdružení již nedostává dotaci jako vloni. Poskytujeme pouze jakýsi neplacený manažerský servis pro Besedu. Majáles musí připravovat studenti, a tak se i děje, v žádném případě nejde o business. Je to srdeční záležitost. Náklady jsou o polovinu vyšší než je čtyř set tisícová částka, proto další finance sháníme u sponzorů, což jsou převážně znojemské firmy. Nemáme tedy všechno na stříbrném podnose, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Co vstupné, vloni bylo dost vysoké…
Vloni stálo dvě stě korun, letos jsme jej snížili na polovinu. Je to vstřícný krok spolupořadatele – Znojemské Besedy i Města, vůči studentům, návštěva všech pořadů by jinak vycházela nejméně na pětistovku.
Je současný majáles stále jakousi vzpourou proti kantorům a autoritám, jako to bývalo v předminulém století? Ostatně o tom píše i náš klasik Alois Jirásek…
Podstatou majálesu je zábava, to bylo myslím i v minulosti. Jde i o to, aby nešlo o nátlakovou akci, kam mladí musí a kde se nudí. V mnoha městech je dnes majáles pouze festivalem, Znojmo nabízí zábavu, poznání i charitu. Například výtěžek koncertu skupiny Gospel Port věnujeme na charitativní účely. Mám radost z toho, že už dnes se spousta studentů ptá na majáles. Už to není jako před třemi lety, kdy jsem je musela přemlouvat, aby se šli alespoň podívat.
Studenti byli dříve spolutvůrci majálesu, jsou i dnes?
Jinak to ani nejde. Od loňského listopadu společně připravujeme program, pak pomáhají při organizaci, nosí aparaturu, chystají vstupenky, plakáty ad. Důležité také je, kolik lidí přijde na jednotlivé akce. Majáles nejsou jen profesionální skupiny, je to i spousta workshopů kde se aktivně snaží – baví, sportuje, vzdělává, hraje na hudební nástroj, a maluje či kreslí několik stovek mladých lidí. Vloni jsme byli velmi spokojeni s návštěvností. Majáles získal své jméno, svědčí o tom i nabídka kapel, které zde chtějí vystoupit. Firmy jsou k nám otevřenější, již ví, do čeho jdou. Dotace jsme nedostali jen tak, vše muselo být podloženo dobrým projektem, a to jsou hodiny a hodiny práce. Co ale zůstává nejpodstatnější pro mě i celý majálesový tým je, že celá akce zůstává srdeční záležitostí, a že do příprav dáváme víc, než jen svoji práci. I letos uděláme vše proto, aby se mladí skvěle bavili. Více je na www.majaleszn.cz.

5/2010 Aktuálně
Znáte původní význam majálesu? Víte, že studenti se chtěli o tomto svátku nejen bavit, ale vyjádřit nespokojenost proti tehdejším režimům či autoritám jako například za Rakouska Uherska nebo v Československu před rokem 1989?
Jak hodnotíte Znojemský majáles?

Vyzpovídali jsme mladé lidi ve škole a v ulicích Znojma.

Jakub Petržilka, student Gymnázia K. Polesného, Znojmo
Historii majálesu znám jen orientačně, mám dojem, že i dříve šlo mladým spíše o zábavu. Poslední Majálesy, které jsou pro středoškoláky, jsou rozhodně lepší, než ty, které pořádaly základní školy. Minulý rok se mi nejvíc líbila Ladi´es Party a skupina Nightwork.

Filip Kuchař, student SOŠ a SOU Uhelná, Znojmo
Historie mi nic neříká, ale myslím, že hlavním smyslem majálesu bylo i dříve, sdružovat mladé lidi. Jinak předloňský majáles byl o hodně lepší než ten loňský, bylo víc akcí pro mladé a město tímto svátkem žilo. Mě z programu majálesu oslovuje streetball, předloni v parčíku u Korza byl lepší, než ten loňský u lázní. Také se mi líbila předloňská noční diskotéka ve sportovní hale.

5/2010 Aktuálně
Lucie Vystrčilová, studentka, Gymnázia K. Polesného, Znojmo
K historii tohoto studentského svátku se nevyjadřuji, mě zajímá spíše současnost. Na majálesy ve městě chodím. Nejlépe hodnotím předloni pořádanou Noc v bílém, loňskou Ladies´ párty a vystoupení skupiny Nightwork. Letos určitě půjdu taky, vloni jsem pomáhala se vstupenkami a při organizaci této akce.


Vojtěch Kulich, student SOŠ a SOU Moravský Krumlov, bytem Znojmo
Předloni jsem byl, protože se neplatilo. Vloni mě odradilo vysoké vstupné, dvě stovky pro studenty bylo hodně, takže jsem se nezúčastnil. Tenkrát se mi zamlouvaly hudební skupiny na zimním stadionu například Skyline ad. Vloni nebyly na majálesu kapely podle mého vkusu, a když, tak bylo jejich účinkování spojeno s volbou krále. Celkově by ve Znojmě mohlo být víc akcí pro mladé.

5/2010 Aktuálně
MIROSLAV (be). Vybudováním nových prostor pro více jak 300 šatních skříní skončila největší investiční akce na základní škole v Miroslavi. V uplynulých letech tu byla za více než 24 miliony korun zateplena budova školy, vyměněna okna a celkově bylo zmodernizováno zařízení školy. Šatní skříňky, které byly škole oficiálně do užívání předány ve čtvrtek 28.1. děti vyzkouší poprvé v první únorový den.
„Dosavadní ukládání oblečení dětí bylo v naší škole už neúnosné. Boty se odkládaly ve sklepních prostorách, oblečení viselo po školních chodbách. Často se stávalo, že jsme museli řešit různé krádeže či poškození. S novými skříňkami toto vše zmizí. Každý žák dostal přidělenou skříňku, má svůj klíč a může si ve velmi důstojných podmínkách své svršky odložit,“ řekl ředitel školy Jaroslav Máca. Samotná přístavba základní školy v Miroslavi, v níž jsou nejen skříňky, ale i sociální zařízení, stála více než deset milionů korun. Šesti miliony přispěl státní rozpočet (z tzv.porcování medvěda z roku 2008) zbývající čtyři miliony doplatilo město.
Dětem hned od prvního únorového dne přibude jedna povinnost. Hlídat si klíče od skříňky.
„Pokud žáček svůj klíč ztratí, má šanci si jej nechat znovu udělat. Bude ho to ale stát padesát korun. Dětem jsme dovolili, aby si šatní skříňky zevnitř vyzdobily i svými hereckými a zpěváckými idoly. Děti toto dovolení přivítaly a jak jsem slyšel již první ohlasy, moc se jim ten nápad líbí a prý si poté budou připadat, jak jejich hrdinové z amerických seriálů,“ doplnil s úsměvem ředitel školy.
Sotva dokončili jeden investiční záměr, už se připravují na další. Pokud se jim podaří sehnat z některého z fondů finance, chtěli by hned vedle budovy se šatnami, vybudovat moderní tělocvičnu, která škole ještě velmi chybí.

Nové šatní skříňky hýří barvami a jistě by se líbily školákům i na jiných školách našeho regionu. FOTO : (be)

5/2010 Aktuálně
ZNOJMO (kop). Informační cedule, které byly po rekonstrukci Horního náměstí umístěny u podzemních záchodů, již začaly sloužit svému účelu. Jejich dokončení zdržely dokončovací práce a složitá výroba informačních plakátů plakátů. „Banery jsou určeny spíše pro turisty a jsou zhotoveny tak, aby se po čase daly změnit,“ sdělila tisková mluvčí města Znojma Denisa Šipošová. Na informačních tabulích se mohou návštěvníci dozvědět, co stojí ve Znojmě za návštěvu i mapu města.

5/2010 Aktuálně
Znojemští zastupitelé budou pravděpodobně na březnovém zasedání zastupitelstva schvalovat i žádosti o dotace z rozpočtu města. Zatím je to někdy systémem – tomu dala, tomu míň a na někoho se nedostalo…Momentálně se mediálně řeší kauza dotace na dravé ptáky na hradě kde má místostarosta Keremidský proti dotaci velké výhrady. U systému a pravidel poskytování dotací by jistě stálo za to udělat po mnoha letech analýzu účelnosti a kontrolu poskytnutých dotací. V současné době je někdy situace až absurdní a hraničí se zdravým rozumem. I statisícovou dotaci může dostat žadatel, který dluží i milionové částky Znojemské tepelné společnosti, která je ve stoprocentním vlastnictví města a navíc je vymáhaná i exekučně. Dle vyjádření mluvčí města Mgr. Denisy Šipošové to není dle současných pravidel přidělování dotací na závadu, protože tyto peníze nedluží městu. Příjemce dotace nedluží městu, ale jeho společnosti!!!! Zdá se vám to absurdní?? Nám taky.
-rzt-

5/2010 Aktuálně