ČEŠI A NĚMCI V REGIONU ZNOJEMSKA V LETECH 1918 - 1946 Jiří P A D A L Í K
Vážení čtenáři, přinášíme vám první část z několika kapitol Diplomové práce Mgr. Jiřího Padalíka, která se týká událostí ve Znojmě tak významné kapitoly našich dějin jako je vznik samostatného státu Československá republika. Přinášíme vám jenom výňatky některých kapitol, které se týkají událostí ve Znojmě a v regionu jižní Morava. V některém z příštích čísel vám autora představíme v rozhovoru s ním o jeho práci na zpracování tématu, které je tak potřebné, a které v regionální historii citelně chybělo. Redakce.
Říjen 1918 na Znojemsku
Znojemské
městské zastupitelstvo se mimořádně schází 20. října
1918,
kde
jednomyslně vyjadřuje podporu poslanci Oskaru
Teuflovi a nově proklamovanému
samostatnému
státu "Deutsch-Österreich" Až den poté byl ve Vídni v dolnorakouském
zemském
sněmu vyhlášen vznik tohoto nového
státu s předpokladem, že
bude jako
spolkový
stát přičleněn k německé
říši.
Za
týden se zastupitelstvo mimořádně schází znovu a na této schůzi prohlašuje,
že se
Znojmo spolu se svým okresem připojuje
k nově ustavenému státu "DeutschÖsterreich" ve smyslu vídeňské proklamace z
21. října.
Ve
Znojmě a na jihomoravském venkově nebylo 28. října o převratu v Praze
ještě nic známo. Až večer podal Národní výbor z Prahy
hlášení do Brna, že se ujal
vlády. Vyhlášení státu se odehrávalo na většině území až o den později.
Teprve
večer 30. října se sešli ve znojemské Besedě představitelé místní
české
politické
obce, aby ustanovili Národní výbor. Schůze se zúčastnilo na 40 příslušníků
různých
stran a stavů. Předsedou by zvolen
Dr. Veleba, místopředsedou Dr. Stavěl,
jednateli
Dr. Koliáš a Dr. Mareš. Schůze se dále zúčastnili Pejčoch, Šána, Dr. Charvát,
Dr. Žák, Stehlík, Müller, Klimeš, Jakš,
Rudolecký, Pištělka, Bašta, Vyhnálek, Cidlík, Farský, Dr.
Šulc, Václavek, Smejkal, Dr. Kauba, Dr. Odstrčil a Stloukal. Vojsko zastupovali praporčík Rejfíř, nadporučíci Moučka, Anděl, Švinger a Coufal, poručík Szafran a setník Šírek, štábní šikovatel Kraus a šikovatel Kašpárek.
Za účelem
rozdělení práce se v rámci Národního výboru utvořily
jednotlivé odbory. Odbor politický, zásobovací, školský, úřednický, železniční, vojenský, finanční a novinářský.
Po
rozdělení všech funkcí začal Národní výbor
jednat o aktuálních problémech.
První
téma bylo nasnadě, a sice prohlášení a sympatie znojemské radnice k nově
vzniklému
útvaru "Deutsch-Österreich". Svůj návrh k této situaci přednesl
nejprve
velitel
znojemské náhradní roty nadporučík Švingr. Na jeho návrh mělo
být Znojmo
okamžitě vojensky obsazeno. Tohle řešení
však civilní účastníci schůze zamítli, z obav
z
krveprolití a navíc většina přítomných důstojníků pokládala české vojenské síly
za
nedostačující, neboť se značná část mužstva po převratu
rozutekla.
Výbor
se nakonec usnesl na jiném návrhu, a sice na tzv. "potravinové blokádě města". Toto usnesení
bylo odůvodněné tím, že když se město
Znojmo se svým
prohlášení
připojí
k "Deutsch-Österreich", je nutné, aby se Rakousko postaralo o jeho
zásobování.
Vyhlášením potravinové blokády si vynutil NV respekt obecního
zastupitelstva
a místní německo-rakouské vlády tzv."Kreishauptmannschaftu",
ti nyní
museli
vést s NV složitá jednání o nevýhodných kompenzacích.
Z
obav, že by se nově vzniklý
NV mohl dopustit nějaké závažné chyby
při
rozhodování - stále totiž nedocházely žádné centrální instrukce z Prahy případně
z
Brna - sestavil výbor tříčlennou deputaci ve
složení Dr. Koliáš, řed.
Fárský a poručík
Szafrán,
která se měla neprodleně vypravit do Brna a zde si vyžádat informace
a
direktivy k dalšímu postupu. Ve stejné době uveřejňuje
městská
rada vyhlášky, na nichž se prohlašuje pro Německé Rakousko, a
jež končí slovy "Heil der deutchen Stadt Znaim! Heil Deutsch-Südmähren!
Heil Deutsch-Österreich!".
Zpracoval Z.D.
Diplomová práce Jiřího Padalíka
Formát pro tisk