Co nemáš, nepotřebuješ! Radí Vilma Cibulková v rozhovoru Znojemského týdne

Led 6th, 2020 | By | Category: Regionální zprávy, Rozhovory, Zpravodajství

 

Již po mnoho desetiletí oblíbená herečka tanečnice a zpěvačka Vilma Cibulková, přijela k nám do Znojma do vysokoškolského klubu Harvart, aby zde absolvovala besedu s diváky, otiskla své dlaně pro další z keramických plastik sochaře Zdeňka Maixnera a také si našla čas pro čtenáře Znojemského týdne. Celý rozhovor najdete ve 2. čísle tištěné podoby našeho týdeníku, který je k dostání na novinových stáncích nebo na internetu, na www.alza.cz, v sekci média a zábava, časopisy, noviny regionální.

Spousta umělců má o silvestru a na Nový rok představení a koncerty. Jak je to u tebe?

Já už si léta letoucí na Vánoce ani na Silvestra, natož na Nový rok neberu žádné pracovní závazky, protože my většinou těch 14 dní, když jsem měla malé děti, vždycky někam jezdívali a třeba i na daleké zahraniční výlety. A tam úplně v pohodě jsme to všechno přečkali. A teď, když už jsou děti velký, zůstáváme většinou doma a jezdíme po našich hradech a zámcích, které mají v ty dny otevřeno. Jak na Silvestra, tak na Nový rok si uděláme z každého dne svátek, já vždycky celou rodinu naskládám do auta a někam jedeme. Jen tak, prostě někam. Někde, kde jsme ještě nebyli se ukážeme a Silvestra tak vůbec nedržíme.

To jistě nedržíš ani novoroční předsevzetí, že?

Já za první nemám ráda předsevzetí, protože to je krátkodobá berlička, kterou si na sebe lidi vymýšlejí a pak ji stejně nedodrží. A za druhý nějaký kodex si určitě v sobě potajmu každý pošeptá, co by od toho příštího roku požadoval.

Jak tedy vítáš ten další rok, co přichází? Co děláš o magické noci z 31. prosince na 1. ledna?

Já bych ho nejraději celý prospala, což jsme ještě donedávna také dělali. Vždycky jsme si  naskládali peřiny a polštáře a kolem těch peřin jsme si naskládali všelijaký možný jídlo a pití a  chlebíčky a všechno to cukroví a prostě jsme odpadli a prospali se až do druhého dne. Já to fakt nemám ráda. Někdy, když se probudím, třeba už v půldruhý v noci, když už je po všem, tak si vylezu na střechu našeho domu a dívám se dolů na ty lidi kolem, jak se všichni objímají, jak se líbají a říkám si k tomu, aby jim to všem vydrželo, aby se měli všichni rádi.

Tebe lidi rádi mají a mají tě rádi i režiséři, protože výčet tvých rolí se pohybuje kolem dvou stovek titulů…

Hraju už přes čtyřicet let a víš, kdy jsem si to poprvé uvědomila? Když jsme dělali Johanku z Arku a museli jsme pro autorský práva dodat něco o sobě, tak jsem najela na všechny ty profesní internetový portály a úplně jsme koukala, přímo jsem žasla nad tím, kolik toho u mě je. Dělala jsem to i pro kolegu pana Ladislava Mrkvičku a říkám si u toho, že jemu je za chvíli osmdesát a já jsem skoro o půlku mladší a mám jednou tak dlouhej seznam než on. Navíc jsem se vyděsila, protože o spoustě těch věcí už vůbec nevím, že si to nepamatuju.

Když zůstaneme u tvé práce z posledních let a u Vánoc, vyvstanou nám Znojemským hned dvě krásné pohádky, které se opravdu vyvedly a které se budou uvádět každý rok. Tajemství staré bambitky Ivo Macharáčka a Svatojánský věneček Jiřího Stracha. Když jsi teď projížděla naším okresem,vzpomněla sis na to?

To víš, že ano, hned jak jsem projížděla ty vesničky, v tu ránu se mi začal odvíjet celý ten příběh,  jak jsme to točili a já si říkala: Tak se vracím do svýho milovanýho kraje. Je to tady úžasný.

Zatímco zlou Moranu z Věnečku jsi točila na zámku v Uherčicích, tak hodnou kuchtičku z Bambitky na hradě Bítově. Bylas někdy předtím na těchhle dvou našich významných státních památkových objektech?

Ne. Nikdy. Ani na jednom z nich. Obzvláště Bítov je pro mě neuvěřitelný, krásný a tak nádherný místo na soutoku dvou řek. Hrad má takový genius loci a navíc mě na něm úplně fascinujou ty vzdušný varhany. Já o pauzách natáčení jsem jen tak stála na tom nádvoří a poprvé jsem to zažila. Poprvé jsem vnímala tu nádheru, o které jsem do té doby vůbec netušila, že vůbec něco takové je. Ale ani u jednoho z těch zámků jsem netušila, jak jsou nádherný. To, že jsem to netušila, je skutečně  pravda! U obou dvou je to nádhera, nádhera, nádhera!

Comments are closed.