Daniela Haubertová: Fotka je dialog. Obě strany si musí důvěřovat. Jedině tak budou fotky přirozené.

Lis 8th, 2016 | By | Category: Rozhovory

Daniela Haubertová je devětadvacetiletá fotografka, která se nedávno přestěhovala z Jihlavy do Znojma. Její fotografie žen jsou plné něhy, emocí a síly. Přes objektiv fotoaparátu objevuje v ženách to, co samy ještě neobjevily. Odkrývá jejich dosud nepoznané „já“. Přestože má Daniela tisíce příznivců, focení je pro ni pouze koníčkem.

Na svých webových stránkách MyDannie píšete, že jste začala fotografovat až v jednadvaceti letech. Co bylo tím impulzem?

Ano. Začala jsem fotit asi ve dvaceti jedna letech. Do té doby jsem o focení nepřemýšlela. Tenkrát ještě fotka nevládla světem tolik jako dnes. Zpočátku jsem fotila zvířata a různé detaily, lidi jsem nikdy fotit nechtěla. To přišlo až časem, kdy jsem se v podstatě nechala přemluvit.

Používáte k focení umělé osvětlení nebo pouze přírodní světlo?

Využívám pouze přirozené světlo. Před pár lety jsem si koupila externí blesk, ale výsledek byl tak tristní, že jsem od toho hodně rychle upustila. Vzhledem k tomu, že fotím převážně v exteriéru, ateliérové svícení mi nic neříká, ani bych si to neuměla nastavit.

Fotíte převážně ženy. Proč?

Vlastně by se dalo říct pouze ženy. Muži jsou tam snad pouze v doprovodu žen, když fotím například páry. Proč? Ve focení žen jsem se našla. Tam se cítím nejvíce jistá. Ráda se věnuji jedné věci na maximum, ne několika věcem najednou. Nejsem ani rodinný ani svatební fotograf, zaměřuji se na portréty žen a to mě i nejvíce baví a naplňuje. Tu a tam se dostanu i k tomu, že fotím páry nebo maminky s dětmi, ale nedá se říct, že by to bylo moje hlavní zaměření. Je to spíše zajímavé zpestření, ale vždy se znovu ráda vracím k portrétům.

 

daniela-haubertova-2          daniela-haubertova-1

Celý rozhovor najdete ve 45. čísle Znojemského týdne.

Comments are closed.