Kapitán Todor Yonov: Měli jsme velké srdce a správné lidi

Dub 6th, 2020 | By | Category: Rozhovory, Sportovní zprávy, Zpravodajství

Duší týmu, který před deseti lety vybojoval pro fotbalové Znojmo postup z MSFL do druhé nejvyšší soutěže, byl bezesporu kapitán Todor Yonov. Řízný a impulzivní stoper vynikal také výbornou kopací technikou a byl obávaným exekutorem přímých kopů, z nichž docílil za Znojmo řadu gólů. S bulharským rodákem, který natrvalo ve Znojmě zakotvil, jsme vzpomínali nejen na postup.

Vybaví se vám ještě, jak jste do Znojma přišel?

Bylo to v roce 2005 a můj příchod zprostředkoval manažer Franta Kašpařík, za což jsem mu dodnes vděčný. Fotbal tady tehdy vedlo trio Petr Vozábal Štefan Czucz a Alexander Mamrilla, trenérem byl Marian Bedrich. Po podzimu jsme tehdy měli 21 bodů a hráli jsme kolem 8. místa. Po fiannční ani organizační stránce to ale tehdy ještě nebylo nic moc.

Kdy se to změnilo?

Hodně se toho změnilo s příchodem Oty Kohoutka. Nebýt jeho, asi by se klub nedostal tam, kam se nakonec dostal. Všechno se začalo zlepšovat, změnil se i realizační tým, kam přišel trenér Sobota a asistent Palička. Byli jsme takový malý rodinný klub, ale měli jsme velkou touhu něco ve fotbale dokázat. Kabina fungovala úplně perfektně. Nebylo důležité, jestli je někdo mladší, někdo starší, funkcionář nebo hráč, všichni táhli za jeden provaz, a to je vždycky důležité.

Vám dvakrát postup těsně unikl, nebylo to frustrující?

Jendou to bylo o bod, podruhé, myslím, o tři. Nechci vzpomínat na ty okolnosti, za jakých to bylo. Ale my jsme se dali vždycky znovu dohromady, dělali jsme pro postup všechno a na třetí pokus už se to povedlo. V té době to pro nás bylo maximum možného, těžko by tomu pár let před tím někdo uvěřil, ale my jsme tomu obětovali opravdu hodně a postup jsme si zasloužili.

Kdo měl kromě vás na postupu největší podíl?

Já bych nerad říkal nějaká jednotlivá jména. My jsme hlavně byli všichni jedna rodina a nechtěl bych na někoho zapomenout. Ale samozřejmě základ byl Vlastimil Hrubý v brance, potom můj parťák z obrany Zdeněk Mička, Petr Zapalač, Gregor Kováč, Matúš Minarech, Roman Švarc… Opravdu nechci na někoho zapomenout. Všichni to byli šikovní kluci a akvělí spoluhráči. Zapomínat by se nemělo ani na trenéry, Michala Sobotu a Libora Paličku, na prezidenta Otu Kohoutka, na funkcionáře jako Franta Hambálek, Pavel Lukeš, Karel Hodák nebo na maséra Vrbku. Všechno to fungovalo, jak má.

Co říkáte na současný stav znojemského fotbalu?

Úplně detailně do toho nevidím. Na pár zápasech jsem byl, když jsem měl čas. Je to v tuto chvíli špatně. Jak se ale říká, ryba smrdí od hlavy. Nechci nikoho obviňovat, ale celé situace kolem fotbalu je mi líto. My jsme tehdy v MSFL také neměli bůhvíjaké podmínky, možná i horší než mají hráči dnes. Ale je potřeba mít velké srdce a správné lidi a ono to jde i s méně penězi.

 

Celý rozhovor v tištěné podobě Znojemského týdne a na: https://www.alza.cz/media/znojemsky-tyden-znojemsky-tyden-15-2020-d5821068.htm

Comments are closed.