Komentář týdne: Plíživý nástup neomarxistů čeká také Znojmo

Minulý týden vpravdě neznamenal pozitivní zprávy. Ačkoliv si toho spousta z nás jistě nevšimla, svět kolem nás se změnil a těžko se dá tato změna označit přívlastkem k lepšímu. V USA se ujal vlády prezident Joe Biden, zvolený za velmi podivných okolností. Volební výsledky v jeho prospěch vykazovaly v sedmi státech (šest z nich bylo rozhodujících pro vítězství Bidena) takové anomálie, že odborná matematicko-statistická studie je nedokázala vysvětlit jinak než obří chybou ve sčítání nebo podvodem. Desítky žalob na volební podvody ale soudy bez bližšího přezkoumání automaticky zamítaly, a tak se stalo, že Biden získal nejen více hlasů než Trump, ale dokonce i více hlasů než v minulých volbách Hillary Clintonová, která byla nepoměrně populárnější a vedla daleko intenzívnější kampaň. To je ještě méně vysvětlitelné než podivné zvraty při sčítání hlasů ve prospěch Bidena.

Ke změně nedošlo ale pouze v Bílém domě, nýbrž i na znojemské radnici. Jakkoliv by se zdálo nepatřičné tyto dvě věci spojovat, jedno společné mají. Totiž nástup neomarxistů. Aby nenastala mýlka v pojmech, je třeba si trochu vysvětlit, kdo to jsou neomarxisté. Nemají totiž nic společného se socialisty typu Antonína Novotného, Vasila Bilaka či Milouše Jakeše. To sice nebyly nejostřejší tužky v penálu historie naší politiky, ale rozhodně jim nelze upřít, že ideu o co nejmenších sociálních rozdílech ve společnosti mysleli upřímně. Neomarxisté jsou v tomto smyslu jejich přímý opak. Maskováni slovy o rovnoprávnosti, svobodě a liberalismu slouží plutokracii, tedy vládě těch nejbohatších a s původním marxismem mají společnou pouze touhu po likvidaci tzv. buržoazie. Zde je potřeba tento pojem také trochu vysvětlit. Toto v minulém režimu značně zprofanované slovo totiž znamená doslova občané. Občané ve smyslu toho, že se jedná o svéprávné jedince, nezávislé na státu, kteří vlastní nějaký, byť třeba ne příliš velký, majetek. V dnešní mluvě by to asi nejlépe vystihl pojem střední třída. Není divu, že neomarxistům leží v žaludku. Sami se totiž rekrutují téměř vesměs z řad těch, kteří jsou tím či oním způsobem závislí na veřejných penězích, případně na penězích multimiliardářů toužících ovládat svět, kterým ať už vědomě či nevědomě slouží. Podobně jako tomu bylo v případě marxistů bez přívlastku neo, i nyní vedle zasvěcených zločinců existuje i vrstva užitečných idiotů. Výsledek má být stejný, k jakému došlo v Rusku před zhruba sto lety. Tedy vytvoření vládnoucí byrokratické nedotknutelné vrstvy a vedle toho jen masy bezprávních otroků. Samozřejmě dnes se tak bude dít a děje poněkud jinými metodami. Pochopitelně, jsme o sto roků dál. Princip ale zůstává stejný a všichni jsme mohli být za uplynulý rok svědky toho, jak k likvidaci buržoazie, lépe řečeno střední třídy, dochází.

Podobně jako tehdy také dnes pod záplavou na první pohled vznešených ideí má dojít k likvidaci svobody jednotlivce a zglajchšaltování názorů do podoby jednoho jediného správného. Svědkem toho můžeme být v přímém přenosu i u nás třeba na kauze jevišovického starosty Pavla Málka, který v duchu neomarxistů, kteří jsou ti rovnější mezi rovnými, zajistil pro sebe a svou rodinu naprosto protiprávně vakcíny proti Covidu. Místo odsouzení mu přispěchali na pomoc věrní a začali zostuzovat na sociálních sítí ty, kteří na jeho hřích upozornili, kromě jiných i Znojemský týden. Je až úsměvné, že Málkův spolustranický kolega a čerstvý člen radniční koalice ve Znojmě Jiří Kacetl nazval naše noviny žumpou. Je zřejmé proč. Na rozdíl od něj totiž neztrácíme selektivně paměť a víme, jak se choval, když dělal na znojemské radnici stafáž šíbrům z ODS v čele s tehdejším starostou Petrem Nezvedou. Nyní se tento politický převlékač kabátů za mrzký obolus téměř šedesáti tisíc měsíčně znovu bude snažit ovlivňovat dění na znojemské radnici. Jistě není náhodou, že se ve svém hájení Málka a špinění Znojemského týdne zařadil po bok bývalé krajské radní Bohumily Beranové, která si svůj post vydobyla jen díky kvótám pro ženy, které tehdy v ČSSD platily. Poté, co už to pro ni nebylo výhodné, pak tuto stranu opustila. Ostatně to stejné udělal i Kacetl v ODS. Tito lidé by pod pláštíkem liberalismu rádi rozhodovali o jiných, nejlépe bez nutnosti zasloužit si svoji přízeň skutečnou prací. A na to bychom si všichni měli dávat dobrý pozor. Už někdejší respektovaný americký prezident Ronald Reagan totiž prohlásil: „Pokud někdy přijde fašismus, tak pod názvem liberalismus.“ Zdá se, že se tato prorocká slova začínají naplňovat.

František Střecha