Marešov měl tentokrát štěstí

Skoro na den přesně za týden, postihly Znojmo v pátek večer opět přívalové deště. Marešov měl tentokrát štěstí, že následky nebyly pro tuto lokalitu tak drastické. Tyto silné přívalové deště by měly být varováním a současně urychlit realizaci opatření, která by měla eliminovat případné škody na majetku a lidech. Realita se ale nepotkává se sliby, které byly učiněny.

Z avizovaných protipovodňových opatření po povodních v letech 2002 a 2006 se neuskutečnilo téměř nic. Znojmo na místo toho aby nekompromisně tlačilo na správce Dyje, Povodí Moravy, se pasuje do role obhájce navržených protipovodňových opatření, které mají k optimálnímu řešení hodně daleko. Systémová, a tím i zásadní chyba, provází navrhovaná opatření od samého počátku. Na řešení protipovodňových opatření nebyla vypsaná žádná soutěž ani výběrové řízení. K navrhovanému řešení nebyla uskutečněna ani kvalifikovaná oponentura. Povodí Moravy po dohodě s projektantem staví všechny před hotovou věc, o které odmítá jakoukoliv diskusi. Oponenti jsou málem označováni za třídní nepřátele. Potom se nedivme, že opatření neschválilo ani příslušné ministerstvo. Řešení pro Marešov je spojováno s rekonstrukcí mlýnského náhonu, což je v rozporu s jakoukoliv logikou. Náhon patří soukromé společnosti Penam, která na provozování malé vodní elektrárny vydělává více než slušné peníze. Ta je povinna udržovat náhon v dobrém technickém stavu a navíc tak, aby neohrožoval okolí. Místo dozoru chce Povodí Moravy a město náhon Penamu rekonstruovat za peníze daňových poplatníků. Prognózy na příští léta jsou, že nebezpečí přívalových srážek bude nadále trvat. Rizika, která z toho pro Marešov vyplývají, mohla být dávno eliminovaná. Starší usedlíci si pamatují, že pod silnicí, která odděluje Marešov od sídliště Dukelská, byl most, pod kterým vedlo staré koryto Dyje a tudy odtékala z Marešova i srážková voda. Možná na místo drahé jímací nádrže a přečerpávání vody, by stačilo udělat dostatečně kapacitně velký odtok vody pod státní silnicí s odpovídajícím spádem, který by ústil do Dyje pod jezem v Oblekovicích v ul. Na Hrázi. Sídliště rodinných domků v Marešově bylo postaveno ještě před vybudováním Vranovské přehrady. Pikantní je, že povodně v Marešově udeřily ne za neschopné vlády komunistů, ale až po r. 1989 v letech 2002 a 2006. Bylo to především v důsledku nekompetentních zásahů do manipulačního řádu Vranovské přehrady za polistopadových vlád. Celá věc protipovodňových opatření ve Znojmě, by měla být podrobena odborné a veřejné diskusi, ze které by mělo vzejít optimální řešení. Jinak se můžeme ještě dočkat knížecí rady, kterou dal Schwarzenberg občanům Troubek. Kníže jim poradil, aby si obec postavili na jiném místě. Co na to občané Marešova? Ve stopách barona Haaseho ale Schwarzenberg nešel, že by jim nabídl pozemky na svém panství. Obec Troubky je mimochodem starší než působení Schwarzenbergů v Čechách. Tento německý rod přišel do Čech daleko později.

Formát pro tisk