Michal Sobota: Po sedmi letech trénování už to chtělo změnu

Dub 27th, 2020 | By | Category: Rozhovory, Sportovní zprávy, Zpravodajství

Znojemský fotbal a Michal Sobota, to je za posledních třicet let takřka synonymum. Nejprve hráč, později sekretář, trenér i sportovní manažer pamatuje ještě práčskou éru Rudé hvězdy potíže v devadesátých letech, sjednocení dvou znojemských klubů v roce 2001 i nejslavnější éru postupu do nejvyšší soutěže. První dvě druholigové sezóny působil na lavičce spolu s Bohumilem Smrčkem jako trenér. Na to vzpomíná v našem rozhovoru k desátémů výročí postupu Znojma do druhé ligy.

Kde byly podle vás kořeny znojemské fotbalové renesance, která vedla až do nejvyšší soutěže?

Tato éra má počátek v roce 2001, kdy se spojily dva znojemské kluby. Fotbal Znojmo a FC. (dřívější Rudá hvězda a TJ – pozn. red.). Vzniklo 1. SC Znojmo a hned další rok se povedlo postoupit z divize do MSFL. Tehdy tomu šéfoval Petr Vozábal. Pak přišel Ota Kohoutek, nejprve jako hráč, ale pak s hraním sekl a začal se starat o klub a úplně ho to tenkrát pohltilo.

Na postup do druhé ligy jste si museli ale ještě nějakou dobu počkat…

My jsme měli už dva roky před postupem relativní šanci. Ten první rok jsme hráli poslední zápas v Břeclavi a byly okolo toho takové zvláštní okolnosti, které bych nechtěl ani rozebírat. Prostě se to nepovedlo. Další rok jsme se mydlili s Hlučínem a nakonec nám to zase o bod nevyšlo. Povedlo se to až ten následující rok.

Jak jste v té době sháněli hráče pro boj o druhou ligu?

Když jsem se dostal k trénování áčka, měli jsme po sedmi kolech čtyři body. Přitom tady byla známá jména jako exdrnovický Třasoň nebo nebo exbrněnský Valnoha, ale mužstvu to nešlo. Já jsem přišel od dorostu a hned jsem si dva, tři kluky vytáhl do A – týmu a začal jsem to budovat z místních. Samozřejmě se to pak před soutěží vždy někým doplnilo. Byli to hráči, které jsme si vyhlídli, jako Ondra Sukup nebo Pepa Hnaníček, Vlasta Hrubý. Ten v Brně nechytal, tak jsme si ho stáhli do Znojma. Matúš Lacko proti nám hrál přípravu za Bystrc, ta si ho nevzala, tak jsme po něm sáhli my a takhle tady vznikala kostra toho později úspěšného týmu. Ti hráči pak hrávali i první ligu.

Vy jste se první rok ve druhé lize zachraňovali až na poslední chvíli. Co jste pro následující sezónu změnili?

Nějací noví hráči přišli, ale zase tak moc se to mužstvo nezměnilo. Bylo to všechno o penězích a těch nebyl nadbytek. Nakonec byl průběh sezóny lepší, měli jsme relativně dost bodů, ale ten konec pak byl špatný. Tam jsme už dělali málo bodů a pomalu se dostávali k hraně sestupu, ale body jsme měli nahrané už z dřívějška, takže to tak nevadilo. V tom závěru už jsem cítil, že to chce trenérskou změnu.

Tehdy byl oficiálně hlavním trenérem Bohumil Smrček, ale není žádným tajemstvím, že sjte mužstvu šéfoval spíše vy…

K tomu došlo už v té první druholigové sezóně po tom špatném začátku. Přišel tehdy prezident Ota Kohoutek a řekl, že to dál bude napsané na Boba, který měl na rozdíl ode mě licenci, ale trénovat, že mám já- A tak jsme to spolu táhli dva roky, než přišel trenér Kalvoda.

 

Celý rozhovr najdete v tištěné podobě Znojemského týdne a na: https://www.alza.cz/media/znojemsky-tyden-znojemsky-tyden-18-2020-d5835133.htm

Comments are closed.