U Lukova přibude 21 tisíc stromů a keřů

Kvě 12th, 2015 | By | Category: Regionální zprávy

U Lukova vyroste 1Duby, habry, lípy, jeřáby, javory, buky, břízy, borovice, ale také brslen, ptačí zob, dřín, kaliny, trnky, hlohy, řešetláky, vrby, růže, lísky a další druhy domácích dřevin přibývají na polích u Lukova. Vysázený porost na ploše více než dvanácti hektarů se svým složením bude podobat lesům v nedalekém Národním parku Podyjí.

Jde o Územní systém ekologické stability, což je soubor vzájemně propojených ekosystémů udržujících přírodní rovnováhu. Tvoří jej biocentra, což jsou velké plochy osázené stromy a keři a biokoridory (pásy), které tyto plochy propojují. Doplňují je jednotlivě vysázené stromy nebo skupiny dřevin, které se nazývají interakční prvky. V okolí Lukova poroste celkem jedenadvacet tisíc stromů a keřů, které zde vytvoří vhodné podmínky pro migraci volně žijících zvířat i rostlin. Bez významu není ani jejich estetická a protierozní funkce. Na projektu se s městysem dohodla Správa Národního parku Podyjí, která na něj získala dotaci ze Státního fondu životního prostředí, který rozděluje podporu pro obdobné projekty z evropských i národních zdrojů. Územní systém ekologické stability byl schválen a vyznačen v územním plánu městysu.

Stromy a keře vysazují pracovníci firmy, která vyhrála výběrové řízení. Práci dokončí asi v polovině května. O dřeviny se potom budou starat dva roky. Správa parku během této doby zajistí zalévání a v případě potřeby řez dřevin. „Poté už bude celý biotop ponechán samovolnému vývoji. Všechny plochy budou oploceny deset let, pak bude plot odstraněn a toto území tak přirozeně splyne se svým okolím a bude ponecháno přírodním procesům,“ uvedla Veronika Dubovská z oddělení obecné ochrany přírody Správy Národního parku Podyjí. Doplnila, že vysázené plochy na sebe vždy navazují určitou částí, nebo jsou propojeny s dalšími dřevinami například biokoridorem. U Lukova budou v rámci tohoto projektu vysazeny také původní odrůdy ovocných stromů jako jsou jabloně, hrušně, švestky, třešně, jeřáby, z nepůvodních druhů pak ořešáky. „Předpokládáme, že se nám v budoucnu podaří další výsadba a plochy se tak ještě více propojí,“ vyjádřila Dubovská.

Územní systém ekologické stability se dostal také do územních plánů Mašovic a Znojma. Předloni byla vysázena část biokoridoru nedaleko Vlčí jámy, který by měl v budoucnu spojit národní park s Gránickým údolím. „Celé území Národního parku Podyjí je nadregionálním biocentrem, čili již funkčním prvkem Územního systému ekologické stability, výsadby tohoto typu budou proto probíhat jen v ochranném pásmu národního parku,“ uzavřela Dubovská.

Comments are closed.