Když Ivan „Váňa“ Burda před časem přišel s myšlenkou založit ve Znojmě novou rockovou kapelu a navázat tak po více než pětadvaceti letech na své muzikantské „hříchy“ mladí, řešil nejen otázku svých spoluhráčů, ale také repertoáru. Nakonec se rozhodl pro písničky legendárního Katapultu a zřejmě nezvolil špatně. Jeho revival se během pěti sezón hraní vypracoval na respektovanou skupinu, kterou zvou pořadatelé ze všech koutů republiky i sousedního Slovenska. Ve středu premiérově vystoupí také na znojemském adventním pódiu, a tak jsme před tím trojici, kterou doplňuje ostřílený multiinstrumentalista Jan Trejba a o téměř dvě generace mladší David Háb vyzpovídali.

Jak jste vůbec před těmi téměř pěti roky přišli na myšlenku založit ve Znojmě revival Katapultu?

1. B. Byl to tehdy takový spontánní nápad. Já jsem vždy pokukoval po těch všech muzikantech okolo, díval jsem se jak hrají a trochu jsem u toho slintal. Já jsem prakticky pětadvacet let nehrál a bylo mi to líto. A pak přišel ten okamžik. Byl jsem na pivku na Statku, pil Dalešice a potkal se tam s klukem, o kterém jsem věděl, že hraje na basu. Ten mi řekl, že by do toho šel. Ale po prvních zkouškách už to bylo trochu jinak. Musím se přiznat, že to u mě byla neskonalá tragédie. Tady Honza si se mnou vytrpěl opravdu hodně a musí mít nad hlavou svatozář.
2. T. Já rád trpím (úsměv).
3. B. Prakticky jsem se učil všechno od začátku a ten vlak už samozřejmě nedoženu, ale Honza to se mnou vydržel a basáci se nám holt postupně střídali. Ten první skončil hned po prvním koncertu a pak jsme hledali docela dlouho. Nemohli jsme pořád nikoho sehnat. Buď hráli třeba i v několika jiných kapelách nebo je to neoslovilo, až jsme dostali tip od Karla Kratochvíla, co má hudební kursy v osvětové besedě. S Markem jsme pak zažili jedno z nejšťastnějších období. Ale ten pak šel svojí vlastní cestou a my jsme hledali znovu. Udělali jsme takové výběrové řízení, odzkoušeli jsme čtyři kluky, ale není to jen o tom, aby uměli hrát. Musí tam být i ta chemie, a to se dlouho nedařilo, až teď s Davidem. Honza o něm vždycky s oblibou říká, že máme nejmladšího Dědka (přezdívka legendárního baskytaristy Jiřího Šindeláře – pozn. red.) v republice. Má teprve šestnáct a když měl narozeniny, tak jsme mu z legrace koupili kinderšampaňské. Ale vyhrál se výborně a po tom zhruba ročním utrpení, kdy jsme nemohli žádného basáka sehnat, to zase šlape.

 Jak jste výrazně mladšího Davida objevili?

Bylo to zase na doporučení Karla Kratochvíla. David je z výrazně muzikantské rodiny. Hraje jeho táta, výborný kytarista je i jeho bratr, Takže to má v genech. Jen jsme se trochu divili, že s námi do toho šel, protože ti mladí dnes poslouchají jinou muziku.

Pokračování rozhovoru najdete v tištěné podobě 51 a 52. čísla Znojemského týdne, který je k dostání na novinových stáncích a v jeho internetové podobě na www.alza.cz, v sekci média a zábava, časopisy, noviny regionální.