Znojmo bylo jedním z center retribučního soudnictví 3

V našem seriálu o Mimořádném lidovém soudu ve Znojmě, který v rámci tzv. retribučního soudnictví řešil případy kolaborace s Němci za 2. světové války, jsme se věnovali případu Julie Raškové z Blížkovic.

Ten byl zřejmě největší kauzou celého retribučního soudnictví ve Znojmě. Jednak proto, že byl jedním z šesti, ve kterém padl hrdelní verdikt, jednak i proto, že v hlavní roli byla žena. O tom, že tento případ je ještě stále v povědomí lidí svědčí i ohlasy, které na něj do redakce přišly.
Ozval se nám například pan Libor Slovák. "V dokumentech o odboji mého dědečka Fr. Konráda mám originál předběžného protokolu s obviněnou Raschkovou ze dne 13. 5. 1945, která ho udala za činnost v podzemním hnutí. Raschková v protokolu uvádí i další konfidenty z Blížkovic, neudávala rozhodně sama," napsal nám pan Slovák. Skutečnost, že Rašková měla kolem sebe síť několika konfidentů z řad blížkovických občanů včetně další ženy nám potvrdili i jiní pamětníci. 
S jinou vzpomínkou na kauzu Raškové (Raschkové) se na nás obrátila paní Jana Juráňová. ?Rodina mého tatínka, který bohužel právě před deseti lety zemřel, bydlela před válkou v Šatově. Když přišli Němci, museli utíkat jenom s tím nejnutnějším a dostali se až do Zvěrkovic, kde našli útočiště na statku u paní Fialové. Ta pak byla také obviněna a tatínek svědčil v její prospěch. Ale chtěla bych vzpomenout něco jiného. Tatínek mi vykládal, že dokonce jako šestnáctiletý mladík vedl Raschkovou k soudu. Přitom neopomněl zdůraznit, jakou mu naháněla hrůzu. Dokonce prý měl strach, že mu fyzicky ublíží," vzpomíná Jana Juráňová. Její otec Jan Radosta se pak stal učitelem a působil jako zástupce ředitele ve škole v Šatově.
Pokračování příště

Formát pro tisk